Přidat názor k článku Pokřivený přístup

Ano, plnohodnotný život si asi každý představujeme trochu jinak. Jsem sourozencem postiženého dítěte, nebylo a není to jednoduché, ale nikdy jsem neuvažovala nad tím, že by bylo lepší být jedináčkem. Nebudu nic psát o ideální rodině, protože se žádný ideál nekonal, mamka se obětovala a taťka to neunesl, problémy se řeší pořád. Na druhou stranu si umím představit, že rodiny dětí, co jedou např. v drogách, prožívají asi horší peklo. To je jen jeden příklad z mnoha. Znám lidi s Downovým syndromem, ale tato diagnóza sama o sobě vůbec neznamená postižení neslučitelné s plnohodnotným životem (ať už tu "plnou hodnotu" chápeme jakkoliv). Je milión jiných vad, které působí potiženému i jeho okolí větší těžkosti, zjistit se nedají popř. se dají získat později.