Přidat názor k článku Pokřivený přístup

No já tedy nevím jak vy ostatní, rodila jsem poprvé v lednu tohoto roku a do té doby, než se Matyáš narodil, jsem měla největší obavu z toho, jak ho přijmu, zda ho budu milovat atd.Když mi ho na sále dali, tak jsem na něj koukala jak na zjevení, naštěstí byl podobný svému taťkovi, takže bylo něco čeho jsem se mohla chytit, mateřský pud jsem začala cítit až druhý den po porodu, vlastně k večeru, po tom, co jsem celý den Matýska kojila a přebalovala a koupaly jsme poprvé,právě to kojení jak člověk vidí že ho miminko potřebuje hodně sbližuje, do té doby to sice bylo mé dítě, ale ne citově, prostě chvíli trvá než se v člověku ten pravý pud probudí, u druhého dítěte věřím tomu, že to bude třeba jinak, ale u prvního člověk neví do čeho jde a je dost mladých mamin o kterých vím, že měly ty pocity stejné.Takže o mateřském pudu konkrétně u prvního dítěte bych mluvila zdrženlivěji