Přidat názor k článku Příběh první - Proč právě já?

Milá Radko,předem chci napsat,že ti moc držím pěsti,ať se i ty jednou dočkáš a ať je miminko zdravé!
Já mám za sebou zamlklý potrat v 10.tt,kdy miminku přestalo bít srdíčko.Na revizi jsem byla v Motole,musím říct,že i přes to,že měli zrovna narváno,tak se snažili chovat mile... Dlouho jsem se s tím nemohla vyrovnat,dlouho jsem se trápila.Po roce jsem otěhotněla znovu a snad je zatím vše v pořádku,i když jsou to pro mě od začátku spíš nervy,než užívání si a fakt se těším,až těhotenství budu mít za sebou..Na naše první miminko jsem nikdy nezapomněla,často na něj myslím,často přemýšlím,co by bylo,kdyby s námi zůstalo a chybí mi.Takže věřím,že to pořád bolí a jen tak nepřestane...
A k těm nemocnicím.Při prvním těhu jsem byla na pohotovosti u Apolináře,bolelo mě břicho a musím říct,že k Apolináři už bych se v životě nevrátila,ten přístup byl strašný,jak od sestry tak doktorky.Jednali se mnou jak s kusem dobytka,co je strašlivě obtěžuje,takže tam už nikdy.A v nynějším těhotenství jsem byla na pohotovosti v Motole.Musím říct,že sestry tam mají opravdu "moudré a ochotné",chovají se jak,když na lékaře studovaly ony a nebýt tam můj manžel tak tam sedím s křečemi v břiše od slepáku dodnes,protože mi podle sestry nic nebylo.Doktoři přístup vlažný,přehazovali si mě jak horký brambor,nikdo se se mnou nechtěl zaobírat.Jen jedna paní doktorka byla příjemná a milá... Takže do Motola jen v případě nejvyšší nouze... Snad už žádnou pohotovost potřebovat nebudu.