Přidat názor k článku Příběh první - Proč právě já?

Já už bych zase k Apolináři nešla - asi nejhorší zkušenost mám s jednou sestrou, která jiné sestře přede mnou říkala "To se divím, že ještě nepotratila" - byla jsem tam v 17.týdnu, hrozně mě to vyděsilo a naštvalo. Když jsem odcházela (přitom vůbec nezjistili příčinu mých problémů) mi s úsměvem říká "Tak už je to venku? Nebojte, ještě to stihnete" - chtěla říct ještě něco dalšího, ale to už jsem jí vrazila pár facek. Dodnes nevím, kde jsem k tomu vzala sílu a odhodlání, ale nelituju. Přišlo mi to tak neuvěřitelně drzý. Naopak v Motole to bylo jako sen, sice taky nezjistili přesnou příčinu, ale chovali se velice slušně, podporovali mě, nic mi neslibovali, ale neděsili mě a chovali se ke mě s respektem.