Přidat názor k článku Příběh první - Proč právě já?

Severanko, take mam doma ditko, po odmitnute revizi delohy. Byla jsem tam v Motole v patek (moje gynekolozka byla bohuzel v te dobe nemocna, tak me sestra poslala rovnou do Motola). Taky me zastrasoval doktor, ze co si myslim, ze kdo pry me v patek v noci bude operovat. Podle me dost holek ani nenapadne, ze zakrok lze odmitnout. A taky v te emocionalni krizi, ktera provazi krvaceni, obavy a zklamani z toho, ze to nevyslo. V tom stavu podle me to muze vest k tomu, ze cloveka ani nenapadne se zeptat, jestli tam musi.

Me doktor argumentoval tim, ze pry v dnesni dobe se deloha nevycisti, ze dnesni zeny jsou slabe a ten proces neprobehne tak dukladne jako kdysi )) - ze při revizi to bude OK hned.
Uz mu ale jaksi uniklo, kdyz me vysetroval vaginalnim UZV, ze moje tehostenstvi trva dal. A na jiny, lepsi UZV me neposlal. Když jsem odmitla revizi, divali se na me jako na blazna, ktery riskuje. Doktor me poucil (s vyrazem zase jedna hysterka!) a rekl co mam delat, kdybych jeste krvacela, ze mam hned prijet, udelali mi predoperacni vysetřeni (EKG, vzali krev).

Vzhledem k tomu, ze mam za sebou uz jedno zamlkle tehostensvi, jsem podepsala revers a odesla.
Ted mame Marecka, slunicko, pokazde kdyz se na nej kouknu, rikam si, ze tu nemusel s nami byt.
Marcela