Přidat názor k článku Náš „očkovací“ příběh

Šárko, chci tě podpořit proti všem, co očkování vynášejí do nebe. Také neříkám vůbec neočkovat, ale rozhodně říkám očkovat s velmi individuálním přístupem a pokud dojde k nežádoucí reakci, měl by to být signál k tomu dál neočkovat, dokud se nezjistí stav imunitního systému dítěte.
Radím ti, nenechávej malého dál očkovat, zkus to očkovací centrum, snad ti poradí, jak dál pokračovat.
Nechci tě strašit, ale varovat, tvé obavy jsou opodstatněné. Nedokážu nyní vylíčit celý náš "očkovací" příběh, už jsem o tom párkrát tady psala, možná se časem odhodlám také napsat podobný článek jako ty, nejspíš mě k tomu donutí názory skalních zastánkyň očkovacího systému u nás. Náš očkovací příběh skončil smrtí mojí holčičky a stále víc se mi souvislost její smrti s očkováním potvrzuje. A to nejen s tím posledním očkováním, které vyvolalo encefalitidu (mimochodem byl to zrovna trivivak), ale s očkováním vůbec.
Je mi jasné, že si mnohé budete říkat, to byla výjimka, měli jste jen abnormální smůlu. Když jsem držela v náruči mrtvé tělíčko svojí holčičky, vůbec mi to nepomohlo, že jsme byli výjimka a odmítám přitakat tomu, že je normální, že když se kácí les, lítají třísky, že když to tolika jiným přineslo prospěch, není třeba počítat těch několik málo ztrát!!!!!