Přidat názor k článku Náš „očkovací“ příběh

Že je nejvíc neočkovaných dětí mezi dětmi imunologů či pediatrů, věřím, to je obvyklé, mnoho lékařů dá na pravidlo "S čím kdo zachází, tím také schází", ze svého oboru má nejhlubší znalosti a tedy také největší míru strachu. Sama jsem porodník a nedokázala jsem se přesvědčit k porodu v obvyklé české porodnici. Člověk sakra ví, čeho se má bát...

Naopak nesouhlasím s těmi prohlášeními o masovém českém experimentu či o výši nemocnosti, která souvisí s očkováním jen proto, že v sousedních zemích se liší. To jsou krátkozraké posudky lidí, kteří to bohužel nemají podloženo žádným výsledkem třeba studie. Zcela uznávám, že očkování může mít vliv dlouhodobý a vliv na oblasti, které nemusíme předpokládat. Ale abych mohla něco takového tvrdit, musím zpracovat relevantní data ve studii a pak teprve hodnotit výsledek. Prohlásit může kdo chce co chce. (A týká se to i takzvané vysoké úmrtnosti kojenců po očkování hexavakcinou - pokud to není oficiálně zpracováno, kdo to může tvrdit? Chyba malých čísel vzniká nesmírně snadno.)

Nelíbí se mi ovšem stejně jako tady asi všem, že jedna strana (u nás ta "pro očkovací" má prostor v médiích, odborném tisku, čekárnách lékařů atd. obrovský a reklama je masivní, zatímco informace proti jsou neúplné, často se nepodávají ani na požádání, mám pocit, že jsou snad i pololegální. Tahle nerovnováha je nejen nedůstojná, ale vzbuzuje právem strach a obavy. Je co měnit a zlepšovat, bezesporu.