Uff, ještě že před skoro 30 lety se UZV nepoužíval tak plošně jako dnes, možná bych se nenarodila. Narodila jsem se s rozštěpem měkkého patra, v praxi to prý vypadalo že mi na měkkém patře chybí trojúhelníček cca 1,5x1cm. Na začátku 80.let to byl asi celkem velký handicap. Problémy se mnou byly hlavně s příjímáním potravy a s mluvením, ale po operaci se to dalo rychle do pořádku. Ve 3letech mi to v Brně odoperovali, teda zážitek v nemocnici bez rodičů byl příšernej, ale moc si z toho nepamatuju. Dneska to nikdo nepozná, jen při rýmě mám zhoršenou výslovnost, ale nic dramatického, nepozná to ani logoped. Byla jsem cca od 3-7let v péči logopeda, na zubní jsem jezdila do Brna na plastiku (kvůli rovnátkům a kontrolám cca 2x ročně, od 12let vůbec). Vidět není nic, rozštěp patra mě minul.
Předchozí