Přidat názor k článku Náš „očkovací“ příběh

Ahoj, pracuji jako terapeut 8 let s dětmi s autismem a bohužel musím potvrdit, že autismus má rozhodně spojitost s očkováním. Většina rodin mi totiž hlásí začátek autismu jejich dítěte právě po naočkování, nebo zhoršení již stávajícího autismu po naočkování. Znám osobně paní, jejíž vnouče dostalo po naočkování těžkou cukrovku. Četla jsem velké množství knih,od lékařů a vědců, kteří studují očkování z dlouhodobého hlediska. A názor, že "pokud by to bylo tak hrozné, tak by to přece musel někdo zastavit" jsem měla taky. Bohužel nemůžu vysvětlit, proč to "nikdo nezastaví" ale já sama také ze strachu své děti neočkuji. Ještě něco. Pokud si myslíte, že lékaři pečlivě zaznamenávají těžké reakce na očkování, tak tedy ne. Většina rodin s kterými pracuji kontaktuje po očkování a těžké reakci svého pediatra, ten jen (jako vy) konstatuje, že očkování přece nemá s autismem nic společného a dál věc neřeší, dítě nevyšetří ani nemá zájem ho vidět. Vše je podle nich jen náhoda. Zajímalo by mě, jestli by zastánci očkování byli schopni říci do očí zoufalému rodiči, kterému po očkování např. ochrnulo dítě (jako několik mých klientů) že to s očkováním nemá vůbec nic společného. Prosím, at´si rodič může rozhodnout sám a at´lékaři berou zodpovědnost za to co dělají.
pěkný den
linda