Přidat odpověď

Někdo se určitě chytí za srdce a klesne k zemi, ale opravdu používám ubrus jen pod Štědrovečerní hostinu, a opravdu vydrží asi tak dvacet minut běloskvoucí.
Já mám doma to štěstí,že jsem zdědila stůl s korkovým povrchem - je to osmdesát let starý stůl po babičce, a je na něm položené a zalištované původní korkové lino, které jsem natřela matným průsvitným lakem . Je moc hezký na pohled a já ho jen dolaďuji malými lněnými , nebo bavlněnými ubrousky pod talíře, nebo jen doprostřed stolu .Z režného plátna , co se dává jako tapeta na zeď, jsem vystříhala kolečka /asi na korunu vyšlo jedno /. Když se nějaké katastroficky pokape kečupem, nebo jinou nesmyvatelným jídlem, prostě ho pošlu do koše.Vřele doporučuji.Chápu ale, že umakartový stůl holý nechat nelze.
Dnes jsou kluci dost velcí na to, aby se učili stolovat jako lidi, ale těch dvacet minut stolování na damašku o vánocích mě vždycky utvrdí v přesvědčení, že radši budu v klidu stolovat a pak vezmu stůl houbou, než trnout, komu co upadne z vidličky ... Nevím, jak to jde u vás, ale některých fleků se lze z damaškového ubrusu zbavit jen vystřižením skrny nůžkami..
Možná, že jako matka totálně selžu a své miláčky /deset a jedenáct / vyšlu do manželství naprosto bez znalostí , jak se chovat u naškrobeného ubrusu. Budu muset své nastávající snachy varovat...