Ne, nejsi. Podle mě všeho s rozumem - občas jdeme do zoo, občas do kina, občas na procházku. Občas si hrajeme s manželem s Katkou dohromady, občas si hraje sama, občas čučí na telku nebo do počítače. Jinak jsou i skvělé počítačové hry pro děti, které rozvíjí jejich znalosti (nejvíc se mi líbí hra, kde je vlastně procházka v zoo a dítě se vždy dozví o nějakém živočichovi a pak odpovídá na otázky, aby mohlo jít dál - bohužel má jí v notebooku manžel, takže nevím, jak se jmenuje). Jinak jsme s Katkou nikdy v posteli nespali a nechávali vyřvat, i když moc často neplakala - možná proto, že věděla, že když jí dáváme do postýlky má spát. Do nákupního centra jsme vždy jezdili - koneckonců někde nakoupit musíme a Katka nám s tím ráda pomáhá. Nevaříme - já ani manžel to neumíme tak, aby to nebylo zdravíohrožující. Dítěti jsem nezpívala - v mém podání by to mohlo být považováno za týrání dítěte