Maminko,
smiř se s tím, že nemusím mít hedvábnou kůžičku, nemaž mě prosím kortikoidama, jen kvůli kráse. Víš, že se ukládají v mém těle a nepřinesou mi vyléčení.
Maminko, nauč mě lásce ke knihám, víš, že si s tebou vždycky moc rád čtu - a v knihovně mají TOLIK nových knih, vezmi mě tam, prosím.
Maminko, vezmi mě do lesa, těším se na veverky. A řekni mi, jak se jmenuje támhle ten strom? A schválně, kdo najde první značku?
Maminko, když už mě vezmeš do obchodu, prosím, urči mi hranice, buď tak hodná, ano? Víš, že bych si nejraději koupil všechny sladkosti...
Maminko, víš, že bych toho tolik chtěl, ale nauč mě, že nemůžu dostat HNED všechno, na co si vzpomenu. Nauč mě, prosím, čekat. Nauč mě se bez věcí také obejít. Nauč mě, prosím, skromnosti a zodpovědnosti. Můj životní partner a moje děti ti za to budou jednou vděčné, víš?
Maminko, nenech mě vždycky rozhodovat, chci vidět, jak se rozhoduješ ty, chci cítit tvoji sílu. Chci cítit tvoji pevnost, jenom tak získávám jistotu. Neber mi ji, prosím, tím, že se mě na všechno budeš ptát a necháš mě o všem rozhodovat. Kde se to mám naučit, když to neuvidím u tebe?
Předchozí