mě jinakost nevadí. Co mi vadí (i když jsem to tu dosud nikde nenapsala) je, styl článku.
Na mě to prostě působí tak, že se někdo snaží vyjádřit, CO BY MI MOJE DÍTĚ ŘEKLO, KDYBY UMĚLO MLUVIT. Myslím, že podobný pocit má i spousta ostatních. Moje dítě by mi totiž nejspíš řeklo: "Maminko, jsem rád, že mi nasloucháš a snažíš se mi porozumět i když ještě neumím mluvit. Jsem rád, že mi nedáváš květák, když ho nemám rád - je přece tolik jiné zeleniny, která mi chutná. Atd..."
Jsem přesvědčená, že většina se skutečně snaží dát svým dětem to nejlepší. Každá bohužel považuje za nejlepší něco jiného. A pokud se tu objeví jakýkoliv článek, který se snaží prosazovat nějaký způsob jako ten JEDINÝ SPRÁVNÝ - a to se na mě nezlob, styl článku v tomto směru skutečně vyznívá - tak to ty ostatní prostě vytáčí.
Možná kdyby to nebylo psáno formou dopisu miminka mamince, ale jen jako osobní názor jedné maminky na výchovu dětí, tak by té kritiky ubylo. Něco ve stylu Dělám to a to... protože si myslím, že je to dobré pro ...
I když... tady málokdo chápe, že když někdo napíše článek v 1.osobě, tak že je to myšleno jako osobní názor nebo zkušenost!
Předchozí