Přidat názor k článku Reakce institucí na dětské úrazy

Pracuju na sociálce.
Na jednu stranu vás chápu, na druhou stranu mi tedy povězte, jak by se měl úřad jinak dozvědět o týrání dětí. Vzpomeňte si na podobné případy, kdy se všechno provalilo až dost pozdě. Kolikrát se zjistilo, že lékař prostě nepovažoval za nutné příslušné úřady informovat.
Je sice nepříjemné pustit do bytu sociální pracovnici. Obvzláště pro člověka, který se opravdu stará o své děti dobře, ale bohužel se jinak týrání dětí nezabrání.
Lékaři mají oznamovací povinnost při podezření na týrání. Tudíž pokud je vaše dítě v krátké době opakovaně vyšetřováno pro podezření na úraz, tak se zkrátka případ nahlásí sociálce a je na nich, aby si ověřili a posoudili, zda se náhodou opravdu nejedná o týrání dítěte.
Sociální pracovnice v takovém případě kontaktuje zejména ošetřující lékaře, školku, školu, sousedy. Nebojte se, z profesionálního hlediska by na vás neměla vyzvonit, proč se na vás ptá. Ale prověřit se to zkrátka musí.....

Osobně moje starší dítě taky bylo pořád samá boule. Možná jsem měla u doktorky trochu protekci díky svojí profesi, ale spíš jsem prostě s běžnými úrazy ani nikam nejezdila. I když samozřejmě pokud by se jednalo o situaci z článku, vyrazila bych taky. U nás šlo o běžné pády, modřiny a odřeniny.