Přidat názor k článku Reakce institucí na dětské úrazy

Dneska když si doktor dovolí evidentně týrané dítě oznámit na sociálku, může si být jist, že mu přijdou ještě tu noc rozmlátit okna na baráku... Nedivím se, že mají strach a bohužel spíše hlásí na instituce jen úrazy, které se stanou ve slušných rodinách (které nejsou osobně nebezpečné pro onoho lékaře). Mám pocit, že sociálka je institucí pro instituci a VZP platí své aparátčiky, aby prošetřovali úrazy právě tohoto typu. Ty závažné, které hraničí s týráním, se ani na sociálku, ale ani na VZP, nedostanou.
Mám 3 děti, šestiletého kluka a dvouletá dvojčata - holčičku a kluka. Kluk z dvojčat je pořád strašně otlučený, on totiž od začátku nechodí, on běhá. Lítá zbrkle aměl už tolik pádů.. určitě více, než 5 každý týden. Jsme poučeni, co sledovat kvůli otřesu mozku apod., takže už na pohotovost jezdíme minimálně. Paradoxně otřes mozku měla jeho sestra, která se ho ve vylomeninách snaží občas napodobit.
To jsem odbočila. Co jsem chtěla říct - je dobré, když se lékařka ptá u každé modřiny a škrábance, jak k ní dítě přišlo. Znamená to, že se zajímá (nebo se zajímá jen pro efekt a ty opravdové případy nechává bez povšimnutí?).

Ještě chci říct, že lidé, kteří týrají své děti se neštítí ničeho - kdyby lékařka pokládala takové otázky, jako vám, právě jim, možná by se nedožila večera... achjo.