Můj doktor se vyjádřil, že s placením poplatků nesouhlasí: ty peníze nejdou podle něj na nic užitečného, žádné vybavení nemocnic, protože to spolknou úředníci, kteří se kvůli těm poplatkům museli nově zaměstnat
Takže nevím.
Taky mám postižené dítě. Zatím nemuselo kvůli svému postižení do nemocnice, a ani zatím nemusím rozhodovat, jestli do léčebny ano nebo ne kvůli poplatkům, spíš ano nebo ne kvůli tomu, jestli by mu to opravdu pomohlo. Ale s jeho postižením se váží závažné problémy s chováním v domácím prostředí (jiné děti se stejným postižením mají zase problémy spíš v kolektivu), a žádné zdravotnictví vůbec neřeší, jestli máme nebo nemáme peníze. Když mi dítě skočí z okna, bude řešit (nákladně) záchranu jeho života a léčení, ale prevence zůstává plně na nás. Jedině pokud syna uznají, že má nárok na příspěvek na péči (což je sociální dávka, nikoliv zdravotní), bude na nás (snad, zatím), kam tyto peníze investujeme (takže pochopitelně nejdřív to bude zajištění oken, aby neskočil). Poplatky 30 Kč, které se v ordinacích a lékárnách vyberou, ani mému synovi nepomůžou. Kdoví, kde ty peníze vlastně DOOPRAVDY končí