Přidat názor k článku Mají děti nárok na zdravotní péči?

Sylvie minimální vyměřovací základ funguje opačně, takže tak, že platí něco i ten, kdo nevydělá, respektive vydělá tolik, že z jeho výdělku by byl odvod prostým stanoveným procentem nižší než je ten z minimálního vyměřovacího základu.

Libiku, ne tak docela. Pokud si v zaměstnání třeba za týden vydělám 10 tis (což je částka přesahující minimální vyměřovací základ) a tři týdny si vezmu neplacené volno, tak zaplatím zdravotní z 10 tis + poměrnou část MVZ za tři týdny. Čili ačkoli budu mít vyděláno stejně, jako někdo, kdo těch 10 tis vydělal za práci po celý měsíc(ale třeba na zkrácený úvazek, takže v důsledku odpracoval stejně jako já), zaplatím zdravotní pojišťovně víc

Tedy názorně:
zaměstnanec s neplaceným volnem zaplatí na ZP 1.252 Kč + 900 Kč zaměstnavatel = 2.152 Kč.
zaměstnanec se stejným příjmem bez neplaceného volna zaplatí na ZP 450 Kč + 900 Kč zaměstnavatel = 1.350 Kč.


Nebo dejme tomu, že budu pracovat na zkrácený úvazek a vydělám si pět táců měsíčně, tedy pod úrovní MVZ. Budu mít štěstí a práce mi vyjde tak, že dítě bude ve školce pouhé 4 hodiny denně, já tedy budu platit zdravotní procentem jenom z těch pěti tisíc. Kolegyně bude dělat stejnou práci, ve stejném rozsahu, za stejné peníze, ale narozdíl ode mne bude mít třeba školku o kousek dál a její dítě už bude ve školce zůstávat 4,5 hodiny denně - platí procentem z příjmu plus navíc přidá doplatek do minimálního pojistného.

Opět názorně:
zaměstnanec, kterému se podaří spadnout do kategorie, pro které neplatí MVZ zaplatí 225 Kč + 450 Kč zaměstnavatel = 675 Kč (suma pojištění je konečná, stát v tomto případě neplatí nic)
stejně vydělávající zaměstnanec, kterému se to nepodaří zaplatí 630 Kč + 450 Kč zaměstnavatel = 1.080 Kč.



Takže myšlenka, že maximální vyměřovací základ šanuje vysokopříjmovou skupinu z toho důvodu, že minimální ulevuje nízké příjmové skupině je pitomost, nemyslíš?
Tak jsem to rozhodně nemyslela. Jenom jsem se snažila poukázat na to, že neplatí a ani v nedávné minulosti (jak to bylo za komančů nevím, beru to za posledních baj oko deset let) neplatil tvůj předpoklad, že by všichni měli platit stejné procento z příjmu. Někteří platí procento vyšší než ostatní a to jenom proto,že se stát domnívá, že ve faktických penězích, konkrétně vyčíslené finanční částce přispívají do systému málo (che, nebo že sice přispívají dost, ale zas se moc flákaj doma místo toho, aby v práci vydělávali ještě víc). Proč by tedy mělo být nehorázné, když tentýž stát rozhodne, že někdo ve faktických částkách přispívá víc než dostatečně a tuto zvolenou částku nastaví jako strop? Kdyby platilo, že všichni platí za všech okolností stejné procento, budiž. Ale když to neplatí a stát si beztak určuje ještě k tomu procentu další příplatky nebo úlevy, tak proč by zrovna tohle nemohla být jedna z úlev? Netvrdím, že je to správné a netvrdím ani, že je to špatné - prostě je mi to jedno a nezamýšlela jsem se nad tím do hloubky. Ale zrovna tohle mě nijak nepobuřuje.