Libiku, hypochondr tam jde, protože je hypochondr, nejde jen tak. Lidi chodí jen tak, že ty je neznáš, je celkem logické, protože víš jen, jak k doktorovi chodíš ty, tvoje rodina a tví kamarádi. Zatímco já vím, jak k doktorům choděj pacienti. V tom je ten rozdíl.
A pokud jde o to, vyhodit - ono se každýmu děsně líbí, že vlastně zdravotní péči maj regulovat doktoři. Přitom je daleko jednodušší, elegantnější způsob - a to - drobnou finanční připomínkou (a je skutečně velmi drobná) přimět toho, kdo tu péči konzumuje, aby zvážil, zda je skutečně na místě ji žádat.
A pokud se týká toho regulování poskytované péče doktorama samýma - jednak z ní maj peníze (viz stohy příspěvků který jsem napsala o umělém udržování obložnosti v nemocnicích), jednak si přečti třeba ty přestřelky, který jsem tu měla se spoustou zanícených konzumentek zdravotní péče na téma "proč mi doktor nenapsal to a to, to na mně jako šetří nebo co" - že doktoři mají ještě stále, i když už nedopadají tak tvrdě - limity nákladů a přitom mají poskytovat tu bezplatnou zdravotní péči všemu a všem při všem všemi možnými způsoby. Že to je protimluv? Že ti nemůžou z jedný strany říct nesmíš překročit náklady na indukovanou péči tolik a tolik, jinak na konci kvartálu budete vracet sto tisíc a žijte si z čeho chcete, a přitom z druhý strany hrozit žalobama za to, že tu péči neindukuješ? Proč ti přijde správný, nutit doktory chodit po žhavých uhlících, a nechat pacienty, ať si zneužívaj systém po libosti?
Ty poplatky ve skutečnosti nejsou tak velké, aby někoho, kdo skutečně péči potřebuje, o tu péči připravily. Ale jsou dost velké na to, aby si lidi konečně už začali drobnosti řešit za své. A velké věci aby mohl řešit solidární systém.
Předchozí