Přidat názor k článku Červená, zelená

Jak říkávala moje babička, svatá pravda.
Mluvíte mi Jano úplně z duše. Také mohu situaci hodnotit z pohledu chodce i řidiče.
Dceru jsem učila přecházet, sotva začala brát rozum. Ví, že kdyby měla čekat hodinu, na červenou se ani nehne. Přesto ví, že situaci musí mít stejně pod kontrolou - známe přece některé řidiče. Musím se přiznat, že jsem nakonec sama sebe vychovala tak dokonale, že když už všem na přechodu rupnou nervy a začnou přecházet na červenou, protože už vědí, že zelená je na spadnutí, já se zarputilostí sobě vlastní čekám (i když někdy vidím ty pohledy ostatních).
Jako řidička si někdy pěkně zanadávám, když děti přeběhnou před těsně před autem (mám často pocit,že to je jejich zábava), babča se belhá 10 m od přechodu a ještě na mě hrozí hůlkou.
Více ohleduplnosti na obou stranách by neškodilo, pak bychom se my rodiče nemuseli bát o své děti. Protože dětí, které někdo srazil na přechodu je bohužel stále dost.