(Mamka se na nás spoléhat chce, napsala jsem to nejednoznačně. Jenže je dost netolerantní a autoritativní, a aní já, ani švagruša nemáme dost sil tohle podstupovat. Švagruša to zkusila, bydleli s mamkou několik let, jenže mamka jí do všeho pořád mluvila a všechno dělala tak, jak chtěla sama a nerespektovala dostatečně názory své snachy. Takže švagruša dala bráchovi na výběr: buď máma nebo já. Brácha si vybral ji. Co se mě týče, já bych se s mámou nebyla schopná tolik hádat jako švagrová. Trpěla bych tiše v skrytu, a nebyla bych schopná dlouhodobě snášet diktát toho, co se má a co nemá, kontrolu, kdy chodíme spát a co děláme atd. atd. Navíc bych musela obětovat to, co se mi zdá životně důležité - volnočasové aktivity pro syna, protože mamka bydlí na vesnici, odkud bych se dostávala na kroužky dost stěží. A taky by mě mamka přesvědčovala, že to je vlastně zbytečné, nejvýš jeden kroužek týdně a tak podobně.)
Předchozí