Do těch tří let to opravdu trvalo u obou dvou (upozorňoval mě na to i dětský lékař - souvisí to s vývojem psychiky dítěte). Do té doby si totiž zatím neuvědomuje, že je mu po takovém záchvatu špatně a bolí ho hlava - dítě si to zpravidla přivodí už posléze více méně vědomě. Synové občas skutečně přestali dýchat i na 20 vteřin, byli modří jak obloha a prohnutí do luku, ale vždycky nakonec "naskočili". Všelijaké plácání a obracení vzhůru nohama nikdy nepomáhalo, lepší je voda (horší je to venku) - dítě musí zažít šok. Po druhém roce už jsem se to snažila řešit domluvou typu "Nevyváděj víš, že tě potom bolí hlava, bude špatně tobě." - někdy to pomohlo a dítě už se v začátku uklidnilo. Ale i tak přeji pevné nervy.
Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz), které jsou urážlivé, vulgární, rasistické nebo v rozporu se zájmy serveru Rodina.cz. Redakce si vyhrazuje právo takové příspěvky odstraňovat.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.