že se nestalo??? To asi ví jenom autor a zúčastnění. Já zastávám heslo: Nic není nemožné a hlavně se moc nedivit.
Mám taky dvouletého šmudlu a je rychlý jak průjem. V obchoďácích ho máme buď v dětském koutku nebo v kočáru/vozíku. Za ruku ještě hodně dlouho ne, právě proto, aby nezdrhl. Bývá totiž problém ho uhlídat i u blbých pokladen, kde jsou regály se zbožím tak blízko u sebe, že tam prostě dosáhne a hospodaří...
Pokud je autor bezdětný a chlap, tak věřím, že se na situaci díval jinak než vyvředěná matka. Možná, až bude jednou mít vlastní dítě, tak se bude taky o ně bát. Na druhou stranu, pochopila jsem, že svého synovce dobře zná a zná i jeho fígle, tak asi věděl, jak se zachovat.
Předchozí