Přidat odpověď

Ahojky, nechtěla jsem tady otravovat s podrobnostmi, ale máte je mít - zkusím to vzít zkrátka.
Když se Saša (19) dozvěděl, že má jít s Šárkou nakupovat, reagoval přiměřeně svému věku : "Ne, s Hadem nikam nejdu! Vždyť si budou myslet, že je to moje." Manžel ho přesvědčil o nutnosti "vyvenčit" Šárku a společně vypracovali strategii nákupu - aby Saša nemusel do tří obchůdků) půjde otestovat¨v ten den otevřený Interspar. Dokonce si tam může dát i hambouše u "Meka".
Předala jsem mu napapanou, suchou a usmívající se Šárku a vyrazili. Cesta proběhla hladce. Šárka v kočárku většinou spinká, takže brzy zabrala. U Intersparu Saša zjistil, že to nebyl zase tak dobrý nápad - vypadalo to, jako by tam dávali něco zadarmo. A tak si Saša zoufale razil cestu mezi lidma kočárkem a hledal věci z mého seznamu. Do toho všeho se probudila Šárka. Dokud Saša drandil po prodejně, bylo vše OK. Jakmile zastavil ve frontě asi dvaceti lidí s plně naloženými vozíky, spustila Šárka koncert. Saša - muž činu - ¨se otočil na paní stojící za ním, vysvětlil jí, že "TO" není jeho a zeptal se jí, co "TOMU" může být. Paní znaleckým okem nahlédla do kočárku a usoudila, že Šárce bude zřejmě vedro. aša ze řvoucí holčičky strhnul deku i čepičku a rázem byl klid. Jeno¨m chviličku. Šárka zvýšila decibely. Lidé se začali otáčet a prohlížet si neschopného "otce". Ta dobrá žena, co se mu snažila poradil, vzala peněženku a plácala se s ní do ruky - nic. Jiná paní začala chrastit křupkama před kočárkem - nic. Nekteří radili, ať zkusí dudlík (ten Saša neměl, Šárka ho odmalička odmítá). Studem rudý Sašík vytáhl mobil a volal mi domů : "Ono to řve, co mám dělat?!" Napadlo mě jen jediné. "Vem si ji na ruku" poradila jsem mu.Chudák Saša vzal řvoucí holčičku do ruky, čímž se ještě víc zviditelnil (už před tím se jeho 1,90 m dal těžko přehlédnout)- nic. Fronta ne a ne se hnout. Najednou začal nějaký pán křičet: "Pozor dítě, pusŤte to dít dopředu ...". Takže se Saša rázem ocitl u pokladny a po chvilce před supermarketem. Rychle přehodil přes Šárku deku, s čepičkou se nezdržoval a pelášil k domovu. Po chvilce řevem vyčerpaná a jízdou udrncaná Šárka usnula a ke mě se dostal už usměvavý andílek o jehož vystouoení svědčila jen mokrá bundička.
Ahoj Lenka