Přidat názor k článku V mateřství jdu přirozenou cestou

Kdo má právo rozhodnout, že rostlinu bolí vytržení z kořenů méně než zvíře podříznutí? Je to jen o podobnosti člověka a zvířat, a to se mi zdá trochu málo na odsouzení velké části lidské populace - zvířata jsou nám podobnější než rostliny, tak jsme usoudili, že jsou to bytosti citlivější, nadřazenější rostlinám, tudíž hodné "ochrany". Zaslepený je ten, kdo hovoří o utrpení zvířat ve velkochovech, že žijí v nepřirozených podmínkách a zcela souhlasí s osetím lánů jednou plodinou a vůbec mu nepřijde na mysl, že také pro rostliny to je zcela nepřirozené a příroda by to tak nikdy nezařídila. Zamysleme se nad svým jednostranným uvažováním všichni. To, že neumíme změřit, či si nedokážeme představit a vcítit se do utrpení rostliny, neznamená, že neexistuje. Pro zachování našeho života však jíst musíme, příroda to tak zařídila, abychom pro zachování rovnováhy konzumovali živou potravu (přesněji - ne v pokročilém rozkladném procesu, kterou už nedokážeme účinně trávit) z říše živočišné i rostlinné (žaludek máme na oboje, pokud ne, neměli bychom v žaludku enzymy, které by dokázaly živočišnou bílkovinu štěpit a naopak bychom měli enzymy schopné rozkládat vlákninu). Pokud by příroda chtěla, mohla z nás klidně udělat karnivora (ty co se živí tlející hmotou) a pak bychom se tu dohadovali, že je v pořádku jíst shnilou kedlubnu, ale hanebné pustit se do přejetého ježka v příkopu.
Víte, že gepard může jíst maso kořisti jen 20 min po jejím ulovení, pak už ho není schopen strávit. Má to blbý, co? Proč se nenaučí jíst starší maso, nebo co kdyby se dal rovnou na kořínky? Pak bychom se v televizi nemuseli dívat na chudinku gazelu, kterak skonala se spárech šelmy.

Jinak pro všechny rejpaly - s článkem to nemá společeného nic. Líbil se mi.