Článek jsem přečetla jedním dechem, a moc mě oslovil.
Chtěla bych za něj panu profesoru Matějčkovi poděkovat. A nejen za článek. V době, kdy mé děti byly malé, jsem měla možnost se s panem profesorem několikrát setkat na besedách a přednáškách týkajícíh se výchovy dětí, a občas se mi i dnes poštěstí vidět nějaké jeho vlídných vystoupení v televizi nebo si přečíst jeho knihu. Některé mám doma, a musím říct, že každé setkání bylo pohlazením na duši, které jsem při problémech s jedním ze svých dětí (právě ta zmiňovaná výjimka:-)- a zdá se, díky i radám pana profesora, že se šťastným koncem) velice potřebovala.
Děkuju, pane profesore!
Předchozí