Nedalo mi to a dočítám...ještě nejsem u konce, ale narazila jsem, Mílo, na Váš dotaz....
Co bych dělala, kdyby se někomu z partnerů něco stalo.....
Mílo, asi jsem hodně nerozumná....ale nevidím.,..nebo nedokážu si představit rozdíl v tom, jak bych se chovala jako vdaná a jak jako svobodná....
Nevidím v tom žádný rozdíl....
A asi tedy úplně nechápu kam vaše otázka směřuje..nebo, co máte na mysli.
Každopádně tak nebo tak, byla by to....a vždycky je to tragédie a velké neštěstí...pokud se někomu něco přihodí...jistě bych byla nešťastná....truchlila bch....partnerovi bych se snažila pomoci jak nejlépe bych dokázala.....ale pořád nevím, co má stím co dělat to, zdali jsme vdaná nebo ne....
Myslíte, že by mě třeba jeho příbuzní...otec..matka...sestra....chtěli ožebračit, pokud by se jemu něco stalo ???
Já myslím...doufám, že né naivně, že je za 20 let společného soužití znám natolik dobře, že by mi to neudělali.....
Jednou, až přijde čas, tak také doufám, že se jeden z nás o toho druhého postará i na té poslední cestě.....
A pokud ode mě odejde.....nebo já od něho.....
Možné je samozřejmně všechno - nikdy bych si nedovolila tvrdit že né,ale pokud mě bude chtít "oškubat" tak to může klidně udělat i jako rozvádějící se manžel..nejen jako odcházející partner...a asi by nebyl první ani poslední....však to jistě známe každá ze svého okolí....bohužel....
A určitě to tak "funguje" i v opačném případě...zrovna včera mi kolegyně v práci jeden takový příběh vyprávěla...jak mladá manželka týrala svého manžela.....až se mi nechtělo věřit....
Ale třeba jsem vážně nerozuměla vašemu dotazu....
Předchozí