Přidat názor k článku Dnes je taková doba…

Článek je hezký, ve většině souhlasím. Vždycky byl problém s mládeží, děti vždycky zlobily, kouřily, zkoušely pít alkohol, lidi vždycky chtěli mít peníze. Jenže každá doba dávala jiné podmínky. Za časů našich prababiček byly děti především pojistka na stáří a často i pracovní síla. Člověk bez rodiny, hlavně žena, byl odsouzen vypomáhat v rodinách svých příbuzných, neměl žádný vlastní život. Založit rodinu bylo to nejdůležitější v životě. Dětí bylo tolik, kolik se povedlo.
Za časů našeho dětství - za totality - zase rozhodovalo mínění většiny, kolektivismus, snaha být stejný jako ostatní. Ve 25 letech už museli všichni mít rodinu, jinak byli divní. Tak se všichni vdávali a ženili, většinou "museli", ale měli splněno, co od nich stádo očekávalo. Možné existovalo pár lidí, kteří úmyslně neměli rodinu, ale do světa to nehlásali. Kdo se neoženil nebo nevdal, byl výjimka a s ostatními těžko hledal společnou řeč. Mít jedináčka - to bylo taky stigma a většinou to bylo ze zdravotních důvodů. Spousta lidí měla děti, dvě i tři a odložili je k babičce.
Po revoluci se objevilo podnikání, kariéra a úplně jiné hodnoty, rodina ustoupila do pozadí. Najednou všichni cítí potřebu cestovat, pomálu v tom vidí smysl života. Je to všechno zase přešvihnuté na jinou stranu a bude trvat ještě nějakou dobu než se to vykrystalizuje. Je mi přes třicet a hodně mých vrstevníků je svobodných, bezdětných a rodinu neřeší, i když ekonomicky jsou zabezpečení.
Já osobně mám jedináčka. Plánovala jsem ještě druhé, ale postupně jsem si uvědomila, že nemám potřebu mít další dítě. Ale kvůli užívání a penězům to není. Na mateřské jsem nebyla šťastná a teď si s dcerkou (7) dokonale rozumím. Miminka a batolata mě ale nijak nelákají a bez toho to nejde. Píšu to tak, jak to cítím. Dřív bych možná druhé měla, abych "splnila normu", dneska si každý může dělat, co chce a tak se řídím tím, jak to cítím. Navíc pro manžela je na prvním místě firma a dítě vnímá až tak od 4 let, takže další důvod - byla bych zase na všechny starosti sama.
Tak si myslím, že i ta doba a momentální naladění společnosti má na tyhle věci vliv. P.