Přidat názor k článku Dnes je taková doba…

Znám dost rodin s více dětmi, které jsou různorodě nadané a ačkoli jejich rodiče nedisponují nadstandardními příjmy, na ty kroužky ty peníze uškudlí. Nežijí pravda v přepychu a společná dovolená u moře je spíše záležitost nesplnitelného přání.

Přesto nemám pocit, že jsou tyto děti pocitově chudší, méně průbojní, či zamindrákovaní. Ba naopak, vědí, že nic není zadarmo a žádná práce jim není dost špinavá. Dokáží se v mezích svého věku o sebe docela dobře postarat a na rozdíl od těch zmiňovaných jedináčků jim nechybí schopnost empatie vůči svému okolí. Oni vědí, co to je materiální nedostatek, a přesto nebo právě proto jsou schopni se rozdělit nejen v oblastí materiální, ale dokáží nezjištně pomoci i tam, kde peníze nehrají tak velkou roli, a stejně toho většina lidí není schopna. Co nemají v peněžence, mají v srdci a v tomto směru většinou nebývají skoupí.

Já vím. Je to různé případ od případu. Jsou rodiny (říkáme jim sociální případy), kde mají taky spoustu dětí, jenže se jim nikdo nevěnuje a vyrůstají z nich "budocí problémoví jedinci". Jenže to už je o výchově a žebříčku hodnot. A to je na nás, jaký příklad dáme svým dětem. Nikdo z nás není dokonalý a všichni děláme chyby. Máme také své touhy a více či méně skrytá přání. Záleží na tom, co považujeme za důležité. Není nic zlého na tom, mít peníze. Ale také František, který chodí v bundě po starším bráchovi a v riflích ze sekáče nemusí být o nic horší, než Sabina v botaskách Nike a s francouzskou manikůrou. Myslím, že častokrát může být i spokojenější.

Znáte jednu starou písničku "Komparzista" od Petera Nagyho? Zkuste si ji někde sehnat a pustit...