S mým, dnes už manželem jsem od roku 99, po necelém roce naší známosti jsme spolu začali bydlet a v roce 2002 se nám jako nesezdanému páru narodila dcera. Vše bylo a je v naprosté pohodě, o svatbě jsme vůbec neuvažovali, svatební obřad mě přijde trapný, směšný, svatba je pro mě fraška....nicméně, když jsme začali uvažovat o druhém dítěti tak jsme se rozhodli, že se vezmeme. Chtěla jsem mít prostě stejné příjmení jako mé děti. Hrozně mi vadilo, když jsem např. u lékaře něco podepisovala " za dceru" a vždy pod mé příjmení napsali do závorky MATKA - přišlo mi to hrozně divný, ponižující....No a tak jsme se v roce 2005 vzali. Svatba to byla tajná, jen se svědky, bez rodičů, prostě jen ve čtyřech. Mé představy o svatbě se zcela vyplnily - svatba je hrozná věc, nevidím na tom nic skvělého, jsou to jen řeči nějakého páprdy, hrozné trapno....ale je to jen můj názor. Takže já jsem si vyzkoušela obě možnosti. Manželství mi nic nevzalo ale ani nepřineslo...jo, tedy to příjmení a druhé dítě
je to na každém jak se rozhodne. Teď bych se nechala za tisíc korun na matrice změnit příjmení a žádnou svatbu bych nedělala.