Zvláštní je, že v dnešní době rádi slavíme vše možné ( Silvestr, ukončení studia, narozeniny a je toho mnoho) a přeci to, že najdeme partnera s kterým jsme šťastni a chceme s ním prožít celý život ( to dobré i to méně dobré) je moc fajn a svatba je vlastně oslavou toho s našimi nejbližšími a vidím jako škodu se o to ochudit. Je škoda vidět ve svatbě jen papír, vidím ve svatbě spíš radostnou událost. Nikdy jsem neměla pocit, že se vdávat potřebuji, spíš jsem měla strach z tak velkého kroku a bylo fajn najít někoho s kým jsem ten strach po čase ztratila. Vím, že i bez svatby se dá žít ( ale žít se dá i bez spousty jiných věcí). Chápu všechny důvodu pro to svatbu nemít, ale přiznávám, že u mě byly všechny vlastně jen určitým strachem ( třeba i v určité neuvědomým).
M.
PS: Samozřejmě, že svatba není záruka dobrého vztahu, ale je to rozhodnutí se snažit i v těžších chvílích a to dle mého názoru cenu má ať je konec jakýkoli ( protože rozvod je někdy zbytečný, ale někdy zas nevyhnutelný).
Předchozí