Přidat názor k článku Vyznání lásky: Chci se s tebou zadlužit

My sme s manželem kupovali byt formou příspěvku do družstva a začalo se stavět, máme ale ještě dluh na 20 let, a k tomu úvěr ze stavebního spoření, splátky až děs. Kvůli tomu začal jezdit kamionem aby sme na to měli, teď do toho ty děti, žijeme si celkem nadprůměrně, ale schází nám ten táta co není věčně doma. Není to tak dávno a posteskli sme si,že kdybysme měli domek tak naše první dcera by byla nejšťasntnější dítě na světě, jak píšete, sedneme si na VLASTNÍ zahradu, manža bude kutit VE VLASTNÍ garáži a dcera blbnout NA VLASTNÍM PÍSKU A BAZÉNU. Bydlení v bytovce se nám zajídá čím dál víc, máme sice krásný 3+1 podkrovku, ale - vedle malý obchodní dům a už 3 roky tlupy puberťáků co se tam scházejí od rána do rána, mílí sousedi - už je ani nevnímáme, ale sou tady, věčně něco nefunguje a družstvo má času dost, atd. atd. Odrazuje nás jen to, že budeme muset pořád šetřit na opravy a věci související s údržbou domu, což na bytovce odpadá, ale stále víc si říkáme, jestli to není právě ta cena za klid a soukromí. Přeji autorce článku a ostatním krásné léto, prima bydlení a chválím ty naše drahé polovičky, že se s námi chtějí zadlužovat.
PS: MŮJ MUŽ SE SE MNOU ZADLUŽIL JEŠTĚ DALEKO PŘED SVATBOU A VŮBEC NEŘEŠIL, CO BUDE NEBO NEBUDE A ZA TO SI HO MOC VÁŽÍM.