Možná ještě dodám. Samozřejmě nám nezbývá mnoho peněz, a když se teď ukazuje, že naše robě potřebuje speciální péči, kterou si už nemůžeme dovolit, žádáme na úřadě přezkoumání synkovy závislosti (a příspěvek na péči). Chápu, že to bude sousto pro ultrapravicové zastánkyně toho, že nikdo, NIKDO si nemůže dovolit od státu, potažmo od nich, žádat jakékoliv příspěvky a kdesicosi. Ale prosím, tyto reakce bych nerada řešila a nerada argumentovala, proč si dovoluju žádat o příspěvky. Chci podotknout něco úplně jiného, a totiž to, že první otázka na daném odboru MÚ byla: A má syn vlastní pokoj? Tj. pro úřady bude rodina s dětmi v garsonce pravděpodobně krajně podezřelá
. Je-li to dobře nebo špatně, nedovedu posoudit. Každopádně já považuju to, že dítě má svůj prostor na hraní, učení a blbnutí, za poměrně důležité, důležitější než nemístné pohrdání statky. Nemůžu si pomoct, ale takové ty experimentální rodiny typu rodičů Půlnoční Bouře mi nějak moc nesedí...