Přidat názor k článku Dnes je taková doba…

Ivo, babička mi vyprávěla i o těch stinných stránkách - v babiččině rodině chodily holky jen na základku (a ještě tím stylem, že jen v době, kdy se nepáslo, nebyla sklizeň apod.), kluci mohli do města na měšťanku. Dědeček odešel pro změnu z domova ve 12 letech na výměnu do sudet (aby se naučil německy), a už se domů nevrátil - musel se brzo postavit na vlastní nohy. Vypracovali se za první republiky k vlastní pekárně s několika dělníky (nacož pak jako "buržoazie" doplatili - to je mimo téma). (Že jedli jen brambory, resp. kyselo a pili vodu mi jako újma nepřijde, šlo jim to zřejmě k duhu, protože se všichni dožili pěkného věku.) Vím že to měli velmi těžké (přesto jak prarodiče, tak jejich sourozenci, které jsem poznala, byli do vysokého stáří spokojení činorodí lidé, které nikdy nenapadlo si na osud stěžovat) a nechtěla bych, aby moje děti musely projít stejně namáhavou cestou. Jako každý rodič jim to chci co nejvíc ulehčit. Chtěla jsem jen naznačit to, co o kus dál v diskusi psala Iva - že jakkoliv se některým rodičům zdá dnešní doba pro výchovu dětí těžká, nikdy ta doba nebyla lepší.
Neměla jsem ani v úmyslu nikomu doporučovat, aby si pořídil osm nebo deset dětí, ale pouze říct, že pokud má někdo dítě jedno nebo žádné, a zdůvodňuje to tím, že na to nemá peníze, je to podle mne nesmysl. Ať si má každý dětí kolik chce, to je každého osobní rozhodnutí, ale ať to nezdůvodňuje finančními důvody. Taky nepodceňuji problém matek samoživitelek, a chápu že je v jejich situaci odpovědnější další dítě si nepořizovat. Jenom jsem chtěla upozornit, že matky samoživitelky existovaly i dřív, jenom se obvykle do této situace dostaly vinou osudu a ne nezodpovědného otce.