O lidských potřebách? No, to asi nevím, zřejmě nejsem člověk, protože k mým potřebám rozhodně nepatří zadlužit se až po uši a splácet 30 let třicet tisíc, aby si banka přišla na své a stáhla mne o jednou tolik, než jsem si půjčila. Co je na tom hezkého nebo pozitivního, to mi skutečně není jasné.
Ad mačkání ve čtyřech v garsonce:
1) Buďto jsem skromný a chci mít rodinu a děti v chudobě, léč ve svornosti a pak mi to může být jedno...
2) nebo nechci-li žít v chudobě, léč ve svornosti, tudíž nepořizuji si děti, dokud na to nemám ("na dluh"
.