i já musím opět použít tuto větu,potože přesně vystihuje co cítím.Souhlasím s tím,že počet dětí je otázkou priorit a ne peněz.V mém okolí májí více dětí rodiny ze středními příjmy a žádné nebo po jedom ti,kteří ještě nemají to nejnutnější ... dům, dvě auta, chatu u moře atd.
I já na sobě pozoruji, že mám sklon své jediné dítě zahlcovat hračkami a kupuji zbytečnosti, tohle mne zase trochu postavilo na zem. Myslím že při dvou dětech už na takové zbytečnosti - jak píše pan profesor - nebude čas a také peněz bude méně.Časem uvažujeme i o třetím dítěti.Má kamáradka má také tři děti, které jsou všechny staršího školního věku, ani jedno nemá mobil a ani jedno nejezdí n lyžařské vycviky. Ale nejsou samy,ze třídy jich zůstane doma vždy tak okolo 12 , kteří na to prostě nemají.Dnes to už není divné a nevyřazuje je to z kolektivu.Pokud je totiž dítě smutné a zamindrákované že nemá mobil ,bude asi někde chyba.Zdravě sebevědomé dítě si s tím hlavu nedělá a ani nad tím nepřemýšlí, protože má v hlavě spoustu jiných zájmů. A ceny kroužků to je kapitola sama o sobě, můžete dát dítě na tenis za několik tisíc za pololetí a také může chodit do Sokola a nebo s tátou a s brášky chodit běhat,hrát basket apod.
Opravdu ještě jednou díky za článek.
Předchozí