Přidat názor k článku Chcete holčičku? Nesnídejte.

Chtěla jsem si pro miminko nakupovat v univerzálních barvách proto, že jsme nechtěli zůstat jen u jednoho, ale narazila jsem na selekci trhu - buď růžové nebo modré věci, žlutá, oranžová, béžová, zelená atd. naprosto vyjímečně.
Pohlaví jsem si nechala říct, byla jsem moc zvědavá a strašně jsem toužila po holčičce, tak abych měla dost času to vstřebat. Mám dva kluky, takže ten čas byl opravdu potřeba. A k touze po určitém pohlaví? Jasně, že první přání je zdravé dítě, ale prostě ta touha po holčičce byla obrovská. Jsem vysloveně holčičí typ, nikdy jsem si s klukama moc nerozumněla, měla jsem strach, že nebudu vědět, jak je vychovávat, jak s nima jednat. Chtěla jsem někomu předat to, co sama umím a co mě baví. Asi tedy svoje syny musím brát jako výzvu a mám je ráda tak, jako matky mají rády svoje děti. Hodně mi pomohla kamarádka, která měla velké problémy v těhotenství, bojovala o život svého miminka a já to s ní dost prožívala. Došlo to tak daleko, že jsem jí upřímně přála holčičku, protože ty předčasné porody zvládají líp (dle statistik). Kamarádka nakonec má holčičku a zatím to vypadá, že bude v pořádku. Neměnila bych s ní. Prožila jsem si s ní strach o děťátko, spoustu starostí a nepříjemností a to mě posunulo dál, i když jsem si před tím tohle všechno rozumově dokázala srovnat, ten cit a touha pořád zůstávaly. Teď už jsem s tím opravdu srovnaná.