Přidat názor k článku Chcete holčičku? Nesnídejte.

Chi, to je dobrá sranda, dám sem ještě jednu teorii od Robina Bakera.

Studie z celého světa ukazují na větší poměr synů mezi dětmi dvojic s vysokým společenským statutem. Obvykle je tato polarizace patrná až při statistickém srovnání, nikoli na první pohled – asi 115 na 100 dívek, ale v určitých poměrech to již může být značný rozdíl. Prezidenti Spojených států například dohromady zplodili 90 dynů a 61 dcer, což je ekvivalent poměru 148 synů na 100 dcer.
Nejen, že u průměrné ženy je menší pravděpodobnost, že bude mít syna, než u ženy spojené s mužem s vyšším životním standardem, ale dokonce u žen spojených s nižším standardem a u žen bez partnera vůbec existuje větší pravděpodobnost, že budou mít dcery. Proč?
Syn je mnohem riskantnější reprodukční volbou než dcera. Jsou dva zřetele, podle nichž se dcera jeví jako bezpečnější varianta. Za prvé: přestože relativně málo dcer produkuje pro své matky větší počet vnoučat, relativně málo z nich nevyprodukuje žádné. Za druhé: matka si může být jista, že všechna její vnoučata zplozená dcerou jsou její. Nemůže si být již tak jistá vnoučaty, jimž je její syn předpokládaným otcem.
Proto tedy, pouze když je velmi vysoká pravděpodobnost, že syn nejen přežije, ale bude i reprodukčně konkurence schopný vůči ostatním mužům, stojí za to vyprodukovat chlapce.
Tělo ženy určuje poměr samčích a samičích spermií připuštěných do oplodňovací zóny v jejích vejcovodech, nebo si vybírá, která embrya se snáze usadí po oplodnění v děloze. Je možné, že je-li embryo za daných podmínek „špatného“ pohlaví, její děloha mu neumožní usazení.