vcera jsem vzala stopare.upovidany, 27,a mel za sebou docela zajimavy zivot.Z detskeho domova, odkud si ho vzali jeho nynejsi rodice ve 4 a pul r., vydrzeli s nimvse mozne, fet , vareni perniku, 3 roky vezeni....ted mu bylo 27 a rikal, ze s teprve ted uvedomuje , jak jsou jeho "rodice"skvely.Shodou okolnosti jsme s mym muzem denpredtim odevzadali vsechny potrebne papiry k prijeti ditete do PP.Kdyz jsem mu rekla , ze si chceme vzit dite, vykrikl, no to je skvely týjoooo , takze dalsi zlaticka hodnoucky....Vlastne jsem porad na vazkach, zvladnu to , nezvladnu?Ale tenhle klucina byl jeden z teh tisice impulsu, ktery mi rika, nemuzes jinak,proste to chces, tak to udelej...Nekdy mi pripadne, ze to moc rozpytvavam, ale nastesti mam sveho muze, ktery pred peti lety jeste nez jsme meli sve deti, rekl, " a co kdyby sme si jako naky to decko vzali, to bylo dobry ne?"Jo tak jo....
Předchozí