Přidat názor k článku Dnes je taková doba…

Chtěla bych se jen připojit svou osobní zkušeností. Když jsem ještě neměla dítě (mám 1,5 letou dceru), moc mě nelákalo být matkou. Dokonce mi trvalo, než jsem se s těhotenstvím a dokonce poté i s dcerou "nějak srovnala". Právě jsem nastoupila do skvělé práce, chtěla jsem moooooc cestovat, našetřit si na lepší auto, a pak teprve mít dítě. Dnes jsem opravdu šťastná - raduji se z každého pohledu na svou dceru a vím, že žádné auto ani žádná cesta mi toto nemůže nahradit. Dokonce už plánujeme další dítě, "aby to jedno mohlo tlačit skutečný kočárek" a ne jen panenku.
Všímám si také, že se změnil celkově můj vztah k dětem. A k rodinám s více dětmi. Dříve mi byly dokonce k smíchu matky, které měly více dětí - viděla jsem, že na sebe nemají čas, nikam nechodí a ani ta postava nic moc. Jsem věřící a každý týden se v kostele s takovým matkami setkávám. A všimla jsem si něčeho dalšího - any jsou šťastné. A závidím jim. Představte si, jaké to je, když za Vámi přijdázejí krásné děti, některé už dospělé, každé se na Vás usměje a řekne: "Ahoj mami. Jak se máš?" A Vy víte, že nejste sama, že mátě někoho, kdo Vás má rád. Je cítit, že mají ze sebe radost a ta matka je pyšná, protože si v duchu může říct: "a tyto všechny jsou MOJE!" A když jedno zlobí, jsou tu ty další, které ho usměrní a zároveň podrží...
A dokonce znám i rodiny s více dětmi, které cestují a mají auto a chodí do divadla.