Myslím, že žádný chudák nejste a k problému výchovy kluků přistupujete naprosto správně. Já nemám dvojčata a moji kluci jsou dnes podstatně starší (15 a 10 let)než ti vaši. Přesto mohu klidně říct -- kluci umějí všechno, co je třeba.
Ono totiž záleží na úhlu pohledu. Oni jsou oba v podstatě hrozní bordeláři -- na všechno, co není přímo středem zájmu. Některé boje se táhnou již drahně let -- např. snaha o slušně stažené ponožky v koši na prádlo. Stále ještě nacházím ponožky přetažené nebo zmuchlané do klubíček a to kdekoliv. O každodenní cestičce shozených věcí od domovních dveří k jejich pokojům nemluvím.
Přesto si kluci pravidelně stelou postele (po připomenutí -- ráno mají málo času a po příchodu ze školy to už nestojí za to), připraví si studené jídlo (na tácku!!) a většinou po sobě nádobí minimálně hodí do dřezu, pokud ho rovnou neumyjou. Společně vaříme, takže oni sami si již připraví jednoduchá teplá jídla -- skvělá je v tomto případě mikrovlnka a varná konvice. U plynového sporáku je nerada vidím -- když nejsem doma.
Chodí pravidelně nakupovat (mimo maso všechno, včetně kuřat a jejich dílů), chodí na poštu, nosí košile na žehlení a zpátky, chodí se psem. Starší zařídí spoustu dalších záležitostí od nošení věcí do opravy až po vyřizování komplikovnějších poslání.
Začínala jsem ovšem jako vy. S mladším jsem byla 4 roky doma,
a do jeho 1. třídy jsem jim byla v podstatě plně k dispozici. Teprve potom jsem se dostala od "provizorních" zaměstnání k práci, která mě baví, nicméně mě zaměstnává takříkajíc od slunka do slunka. Dětem to ale nijak zvlášť nevadí, mají "dobrý základ" a jsou velmi samostatní. I když jsou to kluci. Jsou ke mě galantní a protože můj muž je také intenzivně zaměstnán, pomáhají celkem s ochotou a pochopením. Já zase mám pochopení pro jejich slabůstky.
A jedna perlička na závěr: máte-li 2 kluky, nečeká vás budoucnost muly ztržené pod nákupními taškami. Na mě dnes při našich víkendových výpravách obvykle zbyde jen kabelka a maximálně psí miska. A to se s holkama obvykle nepodaří!
Předchozí