Velmi s vámi soucítím, také mám s malým upírem bohaté zkušenosti. Vůbec nevím, jak jsem to přežila - budil se nejméně desetkrát za noc a cucal a cucal. Po čase jsem přestala chápat, co že má být na kojení hezké, někdy uprostřed noci, po x-tém přetrhnutí spánku jsem byla úplně pološílená, prsa mě bolela, jakoukoliv kojící polohu jsem nenáviděla. Zredukovalo mě to na ploužící vysátou mátohu.
Zlom přišel ve třináctém měsíci, kdy se syn omylem napil cizího sunaru a pak upadl do nekonečného sedmi hodinového spánku. Do té doby ho ovšem nechtěl a věřte, že jsem to zkoušela mockrát. Ještě asi půl roku jsme kojili, ale pouze dvakrát, třikrát denně a tentokrát jsem to byla já, kdo se deset krát za noc ještě dlouho probouzel a s očekáváním zíral na sladce spícího syna.
Nemohu vám nabídnout žádnou instantní radu, pouze soucit a pochopení a víru, že to také přežijete oba ve zdraví.
Předchozí