Naprosto souhlasím s tím spaním ve společné posteli. U nás to bylo stejné - plně kojen do 8 měsíců, kolem synova 6 - 7 měsíce byl noční spánek horor, budil se co
1 -2 hodiny a chtěl kojit, ne si cucnout, ale pořádně pít. Po zavedení příkrmu se situace zlepšila pouze minimálně. Mě zachránila jediná věc a to rozšíření manželské postele ještě o 1 lůžko. Spíme tedy všichni 3 spolu, syn uprostřed a když potřeboval tak se přikulil a napil se. Od té doby jsem byla daleko méně unavená,protože jsem se v noci ani nemusela pořádně vzbudit - kojit se dá v polospánku, dokonce z obou prsů na jednom boku...., noční kojení sláblo, synovi stačilo, když si ve spánku zkontroloval dotykem, že jsem vedle něho a ve 2 letech poprvé prospal celou noc.
V současné době si společné spaní hodně užíváme, myslím si, že díky tomu má k synovi blíž i manžel. Pouze někdy zažívám nepříjemné myšlenky, že syn za chvíli vyroste a bude si přát být samostatný - i v tom spaní....
Jediné čeho lituji, že jsme spolu nezačali spát dříve, ale až v jeho 8 měsících, protože jsem si mohla ušetřit spoustu mrzutých dní způsobených mojí únavou a v neposlední řadě bolesti páteře z toho neustálého nočního vstávání a přenášení 10 kilového dítěte z postýlky ke mně a zpět...
Předchozí