Ahoj Markéto,
jak čtu všechny ty příspěvky, opravdu každý to má jinak - kojení, UM, spaní v postýlce, v posteli, kaše, voda.... Tady je naše zkušenost:
Já jsem chodila jako mátoha až do pckových 5 měsíců, kdy spal v posteli s námi a kojení žádal po 2 hodinách i častěji. Pak nám dětská psycholožka řekla, že pokud nechceme v budoucnu mít s dítětem problém u sebe v posteli, měli bychom ho do 6 měsíců zvyknout na vlastní postýlku, protože později už si to berou jako osobní křivdu, tak jsme to jednoho dne zkusili a od první noci spí jako zařezaný a celou noc, prvních 7 hodin spánku v kuse byl pro mě téměř orgastický zážitek
Díky tomu jsme s ním a s cestovní postýlkou v pohodě strávili i 14 dní pod stanem. Samozřejmě má i období, kdy se často budí, třeba teď je mu 13 měsíců a budí se mi už asi 14 dnů na kojení už kolem 3-5 ráno, přitom hlad ani žízeň nemá. Takže teď asi 3 dny jsem stopla noční kojení, vyměnili jsme si s přítelem místa v posteli, aby byl k postýlce blíž on a mohl mu dát pití, a doufám, že do 14 dnů bude zase spát krásně. Co nevidět malý poputuje do vlastního pokojíčku, protože v březnu k nám doufejme opět přiletí čáp
Jinak podobné zážitky se spaním má i moje kamarádka a její 14-měsíční holčička, asi jsme měly štěstí, že naše děti se daly přesvědčit k určitému režimu, ale věřím, že všude to tak nemusí fungovat, takže držím palečky, aby se to co nejdříve zlepšilo