Přidat názor k článku Dnes je taková doba…

Janino, přikláním se k tvému názoru. Možná to stejně cítím proto, že jsem taky zhruba tvoje vrstevnice, a možná až teď jak děti odrůstají si teprve čím dál víc uvědomuju, jaké jsem to měla vlastně v životě ohromné štěstí, že mám dvě krásné zdravé děti, teprve teď si vážím toho, že jsem k nim tak hladce přišla, a teprve teď vím, že moje děti jsou to největší a nejdůležitější, co jsem kdy v životě dokázala, přes všechny vysokoškolské diplomy, státnice z jazyků, atraktivní povolání...Možná má někdo to štěstí, že si to uvědomí dřív, já jsem k tomu musela dozrát.Já vůbec k mateřtví musela dozrát, první dítě přišlo nečekaně, neplánovaně, "zkomplikovalo mi života",a já si mateřství vychutnala teprve napodruhé. Ale jsem moc ráda, že děti mám, přestože podle dnešních měřítek jsem si mládí moc neužila (žádné dovolené u moře, oblékání, cestování, ani pořádně zařízená domácnost - na to nebylo, stálé uskomňování se - ale ty krásné chvíle s dětmi, na to nezapomenu nikdy, a považuju ty chvíle za nejšťastnějí v mém životě. Podle mě přes všechny dnešní propagace stále platí, že život ženy zcela naplní pouze děti. Navíc kariéru, cestování a všechno ostatní se dá dělat později.