Přidat názor k článku Míša a noční kojení

Milá Markétko,
děkuji za článek, protože takhle nějak bych to psala také. Jen ten věkový údaj by byl rok a třičtvrtě. Proto mě moc potěšil příspěvek o Lucince, tedy v tom smyslu, že její maminka dlouho vydržela. Můj klouček je také savec. Už od narození se horlivě sháněl po výživě a vydrželo mu to doposud. Hlavně první noční pití, to úplně chlemtá. Je také velký jako Lucinka a tak si také myslím, že to potřebuje. Rozhodla jsem se, protože malý s námi spí a noční kojení mě ani moc neprobudí, vydržet a zkusit jak to vypadá, když se dítě odstaví samo. Jsem asi dobrodružný typ. Dost mě přesvědčilo i pozorování jak a kdy zvládá i jiné obvyklé "příjemnosti" jako uspávání. V určitém věku jsem úplně cítila, že je připravený usnout sám jen s otevřenými dveřmi do ložnice. Prostě nás přestal potřebovat, jen si nás tak někdy zavolá a smyčec. Žádné vyřvávací ceremoniály se nekonaly. A tak čekám kdy zvládne i to noční spaní. Teď mu vylezly i poslední dva špičáky a vypadá to, že bude chvíli pokoj a hned se spánek zlepšil. Před chvíli si sedl v postýlce a za chvíli se zase zavrtal do peřiny a dál chrní. Tak že by už?
Katuka