To je moc dobrý argument s těmi oslavami!
Nedávno jsem absolvovala na jiném webu diskusi na tohle téma, zaznělo tam kde co v bleděmodrém jako tady, ale nikoho nenapadl ten příměr k jiným oslavám.
Jinak jsem taky zastánce rituálů, imho to máme jako lidstvo tak nějak v sobě, hezky o tom psal Robert Fulghum. V současné společnosti mi trochu chybí rituál uvítání narození dítěte - jsme nevěřící rodina, takže křest nepřichází v úvahu (nebudu křtít dítě jen pro to, že "v kostele je to hezký" nebo "to chce babička", to považuju za nefér vůči věřícím), tak mě docela mrzí, že není nic civilního místo toho. Jen vítání občánků, bohužel pro leckoho zprofanované minulým režimem. Dosud mi to pocitově chybí - narodily se děti, prostě jsem je přinesla z porodnice domů, doma v ten den spíš chaos a až pak postupné obdivování, jak chodily návštěvy, ale žádný rituál, který by měl nějakého ducha nezapomenutelnosti. V tomhle to mají lepší tatínci, ti děťátko aspoň oslaví spářkou s kamarády, občas i nezapomenutelnou