Přidat názor k článku Maminko, já jsem se ti chtěla narodit.

Marie,
jo ja vim, nakonec i nekde v te dilataci casu nebo prostoru uz jedna (minuta) na zemi a jedna (minuta) v rakete nejsou dve, ale 1. 9999999 minut dohromady, ale stale to je velmi logicky spocitatelne.

Ja chodila jako dite do vsech tech biologickych a chemickych krouzku a v lete jezdila na soustredeni mladych prirodovedcu, nicmene nekdy ve dvanacti, trinacti jsem se zamilovala silene a najednou to nejdulezitejsi v mem zivote bylo neco, co naprosto postradalo logiku, definici nebo zarazeni. Myslim, ze jsem ti to kdysi psala v nejakem mailu, bohuzel jsem svoje prozitky nemohla zaradit ani do zadne bezne uzivane skatulky a presto byly pro mne tak realne. Pak jsem pri nahodne navsteve kostela slysela nejake cteni z Bible a ono to rekla bych rezonovalo s tim, co jsem zazivala. Nerikam, ze by to popisovalo, vysvetlovalo nebo odvozovalo, ale bylo to ono.

Pak se clovek samozrejme pousti na tenky led, protoze se nechce zblaznit, tedy odtrhnout od realneho sveta a padat kamsi ... na druhou stranu zaziva.... a ty zazitky jsou tak realne a podstatne jako prave je pro nekoho ve trinacti ta prvni laska. Nic to samo o sobe nedokazuje ani nevyvraci, jen to proste je. To, co je pro ruzne lidi a i jednoho cloveka v ruznych fazich jeho zivota vira, Buh, pratelstvi, laska a kdo vi co jeste, to je jiste velmi rozmanite. Zaroven jsem ale postupem casu byla prekvapena, jak se ty subjektivni zazitky lidi z ruznych kulturnich a dobovych sfer shoduji. Myslim si, ze velka nabozenstvi jsou uspesna porave tim, ze vystizne rezonuji s archetypy kolektivniho nevedomi. Samozrejme, ze jejich existenxce jako takova je neprokazatelna, ale o to nejde, oni proste ve vsech bajich, mytech a snech jsou.