Přidat názor k článku Maminko, já jsem se ti chtěla narodit.

"inak Lindo, některé diskutérky tu právě píší, že rozhoduje Bůh. Jsem ráda, že píšeš, že rozhodujeme my."

souhlas. Myslim, ze at uz to reknu po krestansku nebo po budhisticku, vzdy jsme to my. Po krestansku bych rekla, ze buh jiz rozhodla, "priblizilo se k vam Bozi kralovstvi" a "kdi tluce, tomu bude otevreno" seslal obet a Nebesa otevrel. My ji bud muzeme nebo nemusime prijmout a to rigidni v nas, to co se brani, to je ten hrich.

po Budhisticku bych rekla, ze Budhanature je podstata vseho byti a je zde vsude kolem nas, muzeme se do ni vnroit, kdyz se stisime na prochazce prirodou, kdyz prestaneme myslet a jsme tu v tu chvili jen pro tu chvili, najednou je tu to hmatatelkne, krasne skoro na dosah. To kralovstvi bozi, ktere se priblizilo. A co nam brani v jeho p[lnem proizivani je jen a opet nase ego, nase lpeni, nase uzkost.

Nakonec vsechny smery velkych nabozenstvi maji vypracovane techniky, jak to tvrde v nas rozpoustet a rozmelnovat. (modlitba, meditace, pusty, odrikani)