Já mám tři a střední věk mě chytá od 25, kdy se narodilo to první
.
Akorát že já nemám na to, nechat si udělat tetování, extravagantně se ostříhat nebo odněkud někam tandemově skákat (moje závrať!) - já jsem asi usedlá odjakživa. Alespoň jsem se naučila kouknout do zrcadla a nevidět se, větu zubařky "No tak na váš věk, 3 děti a tolik let kojení by to mohlo být i ještě horší" zajíst čokoládou a teď momentálně zpracovávám zánovní informaci, že ty neustálé bolesti zad a kloubů nebudou dočasnou potíží způsobenou nošením dětí, ale že to bude bechtěrevova choroba - (btw. - nemáte někdo na toto téma nějaké praktické rady??). První vlasy mi zešedly už na střední škole a kdybych se teď neobarvila, tak poměr "barevných" a šedých bude tak 1:3, a to si možná ještě fandím. Jediný, co zatím nehrozí v tomhle tempu, jsou ta kila navíc, ale já spíš dospěju k typu "vyschlá švestka", to znamená svrasklá vrásčitá padesátnice za pár let - v tomhle si dámy s několika kily navíc mohou gratulovat, podle mého názoru je lepší noblesně nosit kila než být "křížala" .
No, po posledních narozkách (34) jsem si vážně říkala, že by asi bylo pohodlnější, LEVNĚJŠÍ, a důstojnější pomalu přešaltrovat na image "zralá matrona" - dala jsem si předsevzetí, že od dospělosti prvního syna si přestanu barvit vlasy - to je za 9 let - počítám, že v té době budu mít hlavu už úplně bílou (máme to v rodině), k tomu bechtěrevovi pak zakoupim hůlčičku se stříbrnou rukojetí a na ty mladé, krásné, zdravé, perspektivní lidi se budu koukat už jen laskavě a shovívavě
).
To mi připomíná hlavní příznak mého středního věku - když mi bylo 20 let, připadali mi pětatřicátníci (a hlavně pětatřicátnice
) beznadějně staří, omšelí, "za zenitem" a když dělal někdo to, co popisuje Bellana, tak byl beznadějnej trapák. Dneska mi táhne na 35 a padesátníci (a hlavně padesátnice!!) mi připadají jako moji trošku zralejší vrstevníci a když se někdo dokáže víc odvázat, tak mi to přijde spíš jako odvaha a nebo tiše závidím fyzické síly
))).
Bellano, zdar!