Přidat názor k článku Maminko, já jsem se ti chtěla narodit.

Grainne, určitě neúcta k různým náboženstvím není řešení. Ale také souhlasím, že mít radost z toho, že k víře člověka dohnalo něco nepříjemného v jeho životě, že to zavání škodolibostí "vidíš, už na tebe došlo." Připadá mi to jako "konečně jsi stejný jako já, nemůžeš mi nic vytýkat", jakože takový strach z těch, co nejsou jako já.

Natanelo, nezlob se, ale připomínáš mi lidi, kteří před třemi roky řvali na náměstí do mikrofonu, jak je Ježíš zachránil, jak před tím žili prázdný život a ale ted je tu Ježíš, který nabízí víc. "Přijdtě blíž, já vás s ním seznámím, stojí o vás, je fakt skvělej..." To řvaní tvalo několik hodin, nedalo se ani nakupovat, protože jsme se s prodavačkou přes pult neslyšely. Všechny to akorát odradilo.

Tebe to poznání sice nadzvedává ze židle, mě nechává klidnou, protože jsem se právě díky tomu uklidnila, uvolnila, otevřela ve smyslu, že jsem více toleratnější, nemám takový pocit, že se musím stále bít.